„Kdo z nás“ mi ně nějak nejde z mysli. Písnička s geniálním textem, je to šanson, balada nebo obojí, nejsem hudební kritik a ani jím už nebudu. Každý verš má svůj náboj – chce posluchačům říci co nejvíce, chce, abychom se zamysleli. Také si říkám – kterým posluchačům je určen a o kom vlastně jsou všechny ty romantické sloky? Jsou to vojáci, jsou to žoldnéři, je to veškerá mužská část populace? Autorovy zmínky matky, sestry, nenaplněné lásky jsou zde zakomponovány s noblesou a geniálně. A ve kterém čase se balada odehrává – po válce, nebo před ní, nebo se jedná o nadčasovou dimenzi? Napadly mě dosud dva myšlenkové mosty – jeden směrem k Jiřímu Suchému, druhý směrem ke Karlu Krylovi. Ale je jich určitě více – je to prostě Jarkovo poselství nám všem. „Kdo z nás“ mi nějak nejde z mysli. No prostě – Až přijde čas! Co si myslíte vy?
Kdo z nás, do poslední kapky krve
Kdo z nás, bez váhání na poprvé
Kdo z nás, mlčící a v první řadě
Kdo z nás, na lázeňské kolonádě
Kdo z nás, kdo z nás, kdo z nás?
Až přijde čas
Kdo z nás, doma u své mladé ženy
Kdo z nás, v plné polní nastoupený
Kdo z nás, v lukách jako hřebec bujný
Kdo z nás, hospodine pomiluj ny
Kdo z nás, kdo z nás, kdo z nás?
Až přijde čas
Kdo z nás, s plnou číší na parketu
Kdo z nás, ve vojenském lazaretu
Kdo z nás, zahalený do kapuce
Kdo z nás, se srdcovým esem v ruce
Kdo z nás, kdo z nás, kdo z nás?
Až přijde čas
Kdo z nás, pomazaný kolomazí
Kdo z nás, čekající na rozkazy
Kdo z nás, v stínu napnutého lana
Kdo z nás, pod obrazem mistra Jana
Kdo z nás, kdo z nás, kdo z nás?
Až přijde čas
Kdo z nás, v ohňostroji o Silvestru
Kdo z nás, za svou mámu za svou sestru
Kdo z nás, do poslední kapky krve
Kdo z nás, bez váhání na poprvé
Kdo z nás, kdo z nás, kdo z nás?
Až přijde čas
Josef Janotka, 30.4.2019
