15.březen 1939

Ve středu 15. března 1939 prezident Hácha společně s ministrem zahraničí dorazili
do Nového říšského kancléřství s plánem dojednat nový poměr mezi zbytkem Česko-Slovenska a Německem, přičemž doufali, že vzorem se stane postoj Německa k nově vzniklému Slovenskému státu. Rozhovory měly proběhnout na základě české žádosti. Česká delegace byla přijata se všemi protokolárními poctami mezi jednou a druhou hodinou noční. Hácha poděkoval Hitlerovi, vedle něhož seděli Joachim von Ribbentrop, Hermann Göring a generál Wilhelm Keitel za pozvání. Distancoval se od Masaryka a Beneše, požádal však o uznání práva na samostatnou existenci pro svůj národ, přičemž již měl zprávy o tom, že některé německé jednotky vstoupily na severní Moravu. Hitler ve své odpovědi oznámil, že 15. března v šest hodin ráno německá armáda vpochoduje do Čech. Zároveň varoval před odporem ze strany armády či obyvatelstva. Pokud se akce německé armády odehraje
v uspokojivém režimu, měla být odměněna velkorysou svébytností, autonomií a zaručenou svobodou. Po dvou hodinách jednání opustili Hácha a Chvalkovský Hitlerovu pracovnu
a pokusili se navázat telefonické spojení s Prahou. Poté následovaly rozhovory
s Ribbentropem a Göringem, při kterém Göring pohrozil nálety na Prahu s ničivými následky. Přitom utrpěl Hácha srdeční příhodu, ze které se opět zotavil po injekci přivolaného Hitlerova osobního lékaře dr. Theo Morella. Telefonicky se podařilo Háchovi a Chvalkovskému instruovat vládu o německých podmínkách. Krátce před čtvrtou hodinou podepsal Hácha Prohlášení německé a česko-slovenské vlády. Jako právník byl Hácha navíc přesvědčen, že právní hodnota podepisovaného dokumentu je tzv. nulitní, neboť jako prezident nemá ústavní právo vzdát se územní svrchovanosti. Ve skutečnosti to ale znamenalo dočasný konec suverenity zbytku československého státu, s čímž Hitler vyjádřil uspokojení, neboť tím získal dokument, kterým později přesvědčil zahraničí o neagresivním převzetí Čech a Moravy.

Ve 3:15 hodin bylo zahájeno zasedání pražské vlády a ve 3:35 byl odeslán všem armádním sborům rozkaz se zákazem klást jakýkoliv odpor. Ve 4:30 začal pražský rozhlas vysílat zprávu o chystaném vstupu německých vojsk na území Čech a Moravy. Obyvatelstvo má zachovat klid, jít jako obvykle do práce a vyčkávat dalších zpráv. Ještě předtím, než vydal generál Jan Syrový pokyn ke kapitulaci, přikázal úřadující náčelník hlavního štábu generál Fiala z vlastní iniciativy zničit tajné spisy. Obdobně se bez pokynu shora zachovala i některá velitelství útvarů. Většina důstojnického sboru očekávala okupaci ukázněně, došlo pouze
k několika symbolickým projevům odporu.

Ráno 15. března byl sychravý den s padajícím mokrým sněhem. Oficiálně ten den začalo německé obsazování Čech a Moravy (ačkoli na Ostravsku byly hranice překročeny německými vojenskými jednotkami již 14. března večer, aby se předešlo obsazení území polskou armádou), celkem tedy 22 divizí o síle 350 tisíc mužů. Do vzdušného prostoru Čech a Moravy pronikla i německá Luftwaffe, ve větší míře ale německá letadla přilétala až další dny poté, co se zlepšilo počasí. Kromě armádních jednotek dorazily na území Čech
a Moravy i německé bezpečnostní složky gestapo a sicherheitsdienstu. Do ulic Prahy i jiných měst byla nasazena pořádková policie. Po 7.00 už jedna z předsunutých německých jednotek obsadila mělnickou vysílačku, odkud se poté ozvalo německé vysílání. Moc se snažili uchopit pražští fašisté. Radola Gajda v generálské uniformě sice sestavil s dalšími politiky
v parlamentu tzv. Český národní výbor svatováclavský, ale jeho pokusům o získání moci zabránili představitelé okupační správy. Bojůvky vlajkařů začaly vytloukat židovské obchody, obsazovaly sekretariáty různých organizací. Na nárožích se začala objevovat vyhláška napsaná špatnou češtinou.

V průběhu 15. března oznámilo německé velení představitelům Slovenského státu, že
na území na západ od Váhu bude vytvořena tzv. ochranná zóna a slovenské jednotky se musí z tohoto prostoru stáhnout.

V 11 hodin odjel Emil Hácha s doprovodem z Berlína. Hitlerův vlak už byl v té době na cestě do České Lípy, okupované v říjnu 1938. Před polednem byla celá Praha obsazena.
Na Hradčanech Němci rozmístili děla a namířili je na město. Před veřejné budovy, hotely
a na důležité dopravní uzly byly umístěny německé ozbrojené hlídky s puškami nebo kulomety. Lidé na ulicích se nepřestali srocovat a hrozili Němcům zaťatými pěstmi. Stejná situace, jako v Praze, panovala i v dalších českých městech i na vesnicích, kudy projížděly kolony okupačních vojsk. Lidé se hroutili nebo plakali, jiní se nechali strhnout bezmocným vztekem, další nadávali německým vojákům. Radost měli jen příslušníci německé menšiny, kteří žili v hojném počtu zejména v Praze, Jihlavě, Brně a Olomouci. Tito jásali a zdravili německá vojska pozdravem „Heil Hitler!“ Ve 14 hodin pochodoval protestní průvod asi 500 Pražanů na Václavské náměstí, ale byl rozehnán policií. O půl hodiny později zasahovala policie spolu s pěti příslušníky SS proti davu Pražanů na Národní třídě. Odpoledne došlo
k zlepšení počasí a na některých letištích začaly přistávat první německé vojenské letouny. Kromě ojedinělých případů sabotáže, nedošlo k žádnému odporu, protože akce proti německé armádě měly být souzeny podle stanného práva. Lidé se omezili na nošení českých trikolór, na zpěv národní hymny či na házení sněhových koulí po projíždějících vojenských vozidlech. V den okupace bylo spácháno velké množství sebevražd, které nebyly nikdy šetřeny. Mnoho lidí, zejména Židů, se uchýlilo na velvyslanectví demokratických států. Pražské policejní ředitelství vydalo na příkaz německých okupačních úřadů nařízení o zákazu nočního vycházení od 21 do 6 hodin. Odpadla večerní představení kin a divadel, schůze a veřejná shromáždění byly pod nejpřísnějšími tresty zakázány.

V 17 hodin vyjel z České Lípy do Prahy Adolf Hitler. Autokolonu provázely obrněné vozy. V čele kolony jel Karl Hermann Frank. V 19:15 hodin přijela kolona na Pražský hrad, hradní stráž vystřídali esesáci. Zvláštní vlak s Emilem Háchou se vrátil do Prahy až v 19:30 hodin
s úmyslným zpožděním. Z nádraží zamířil Hácha na Pražský hrad, kde zasedala vláda.
Do útrob Hradu vešel na rozdíl od Hitlera bočním vchodem. V průběhu jednání podala Beranova vláda demisi, kterou však Hácha nepřijal.

Ve čtvrtek 16. Března 1939 vydal Hitler na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Čeští Němci se tímto stali občany Německa. Češi se stali občany nového Protektorátu. Česko-slovenská vláda byla přejmenována v nezměněném složení na vládu protektorátní, která byla navenek zbavena odpovědnosti za obranu, mezinárodní záležitosti, komunikační a celní služby. Češi byli podřízeni svým vlastním zákonům, pokud tyto zákony nebyly v rozporu s německými. Říšský protektor se sídlem v Praze zajišťoval, že česká vláda jedná v souladu s německými zájmy. Mohl vetovat české zákony a propouštět české ministry. Pravomoci vyhrazené říšskému protektorovi zaručovaly, že veškeré rozhodnutí českých představitelů bude podřízeno libovůli nacistických pánů v Berlíně. Na krátkou dobu byl zaveden okupační režim. Generál pěchoty Johannes Blaskowitz byl jmenován velitelem Čech, mezi generály Rundstedta, Lista a Bürckela bylo rozděleno velení na Moravě. Vojenskou správu brzy nahradila správa civilní a došlo k odsunu značné části německých jednotek.

Zdroj: Wikipedia, kráceno, 12.3.2019

Jak vysvětlit, že se stále připomínají různé jednotlivé nebo malicherné epizody válečné a poválečné doby a tento mezník, počátek Protektorátu a konec Československa nikoliv?

Ing. Josef Janotka – březen 2019