SRPEN 1968 v kronice města Brušperk

Plníme slib z letního občasníku 2018 Modrého týmu a přinášíme přehled událostí zapsaných kronikářem v kronice města z pohnutých dnů roku 1968, které si připomínáme v rámci 50. výročí těchto pro existenci našeho národa tragických událostí. S jejich důsledky jsme se vlastně nikdy nevyrovnali….

 

Reakce na lednové změny v ÚV KSČ (Dubčekovo vedení) – úžas, podiv, přitakání. Neslyšel jsem o nikom, kdo by projevil nesouhlas, Ale brzy u mnohých podtón, vyjádřený otázkami. Zůstane to tak? Nedojde ke zvratu? Téma rozhovorů veskrze politické i u těch lidí, kteří se o politiku vůbec nikdy nezajímali. Lidé trávili denně dlouhé hodiny u radiopřijímačů a televizorů. Stoupla poptávka po novinách, jejich odběr byl neformální, tj.: noviny se skutečně četly, ba hltaly. Lidé zůstali většinou u starých titulů, objevily se i některé tituly nové (Listy – Svaz čs. spisovatelů, Reportér – Svaz čs. novinářů, Student – Univerzita Karlova), leč okruh jejich čtenářů poměrně malý.

Návštěva – ani ne 50 lidí, a to ještě většinou penzisté – na oslavě 20. výročí Února, již pořádala MO KSČ, NF, MěNV, signalizovala již hodně a asi 200 lidí na oslavě MDŽ, konané o několik dnů později, nezahladilo dojem z předchozí oslavy. Abdikace prezidenta republiky Antonína Novotného přijata jako samozřejmost. Po volbě nového prezidenta Ludvíka Svobody se poprvé za 20 let neobjevily prapory pouze na veřejných budovách, ale i na několika soukromých.

21. března 1968 v 19 hodin pořádala Národní fronta předvolební schůzi v sále U zemské osy. Sál plný, přišli i lidé, kteří předtím na schůze nechodívali. 1.máj: v průvodu 1250 lidí, ačkoliv oslav poprvé od roku 1948 se v Brušperku neúčastnily okolní obce. V průvodu šel i římsko-katolický farář. U všech slavnostní nálada, jarní. Na táboře lidu 1700 lidí. Projev – asi čtvrthodinový – přečetl předseda národního výboru Cyril Šperlín. Účastníci vyslechli jeho projev s pozorností až do konce, během projevu nikdo neodcházel, u všech však bylo nakonec vidět, že je slova předsedy neuspokojila, šlo o všeobecné slovní formulky, ale chybělo vyjádření k současné žhavé situaci ve státě. Výzdoba domů: některé zůstaly bez výzdoby, ač v minulých letech zdobeny bývaly, převažovala silně výzdoba pouze našimi vlajkami, tu i tam se octla vedle naší vlajky i sovětská, na jednom domě vlála prý vlajka jenom sovětská, což vzbuzovalo pozornost.

Výročí osvobození Brušperku Rudou armádou: 4. května v 19 hodin lampionový průvod (školáci) i množství dospělých (více než jiné roky). U pomníku padlých  1.světové válce a na hřbitově u pomníku rudoarmějců položeny věnce a proneseny krátké proslovy, které se nesly v novém duchu – v duchu politiky nového vedení KSČ.

Na Boží tělo konán opět průvod z kostela na náměstí, jako kdysi za časů 1.republiky a několika let po druhé válce, na náměstí jako kdysi postaveny 4 oltáře, jež měli majitelé domů uschovány (v jednom případě šlo o člena KSČ). Účast prý veliká a v průvodu i lidé, o nichž by to člověk neřekl.

Vliv komunistické strany zřetelně slábl. Bylo to vidět na práci výboru národní fronty, kde se často že zástupce KSČ zůstával se svými návrhy osamocen. Naproti tomu velmi zvýšenou aktivitu prokazovala lidová strana. Na počátku roku bylo u ní organizováno 26 členů, koncem roku mohla zaregistrovat vzrůst o 350%!. K obnovení organizace českých socialistů u nás nedošlo, ani k ustavení KAN (Klub angažovaných nestraníků), ani K231 (Klub 231 – organizováni ti, kteří v minulém období byli odsouzeni dle §231: právem i neprávem).

Situace v tělesné výchově: projevila se snaha, aby byla obnovena tělocvičná jednota Orel, došlo k vytvoření čtyřčlenného přípravného výboru, který byl ohlášen Okresnímu národnímu výboru ve Frýdku-Místku. K ustavení přípravného výboru tělocvičné jednoty Sokol, který by byl zaregistrován u Československé obce sokolské, jež se měla vytvořit, nedošlo, ač propagační materiály do Brušperku přišly. Můžeme tedy napsat, že tělovýchovné hnutí u nás nebylo narušeno. Činnost TJ Sokol byla však slabá – myslím na základní tělesnou výchovu – jako už po několik let předtím.

JZD: Mluvil jsem (při náhodných setkáních na ulici) dvakrát, třikrát se zemědělci, bývalými rolníky. Z řeči jsem poznal, že nikdo ani nepřemýšlel z družstva vystoupit.

V době jednání delegace KSČ s delegací KSSS v Čierné nad Tisou probíhala podpisová kampaň za politiku Alexandra Dubčeka. Za dva dny přišlo na národní výbor přes 700 občanů, aby svým podpisem podpořili Dubčeka. Akce byla provedena na pokyn nadřízených úřadů.

21.srpna 1968

Svítání, nádherné počasí. Rozhlas, televize oznamují, příchod vojsk pěti spojeneckých států do ČSSR, hlasatelé mluví o „okupaci“. Je slyšet přes půl hodiny hukot těžkých vozidel přijíždějících od Frýdku-Místku. Vojsko projíždí i Brušperkem. Před obchody dlouho před otevřením fronty lidí. Nakupuje se. Večer v kině pravidelné představení.

22.srpna 1968

Občané na výzvu rozhlasu a televize organizují podpisovou akci, aby spojenecká vojska opustila republiku. Akci oznamuje městský rozhlas, probíhá od 10 – 16 hodin. Ve 12 hodin houká místní siréna – v republice jednohodinová generální stávka. Přicházejí zvláštní vydání ostravských novin, která se rozdávají zdarma. Na požární zbrojnici visí čs. vlajka. Chléb přivezen do Brušperku až odpoledne, nával, každý kupující dostává jeden chléb (=1,5 kg), ať jde o rodinu jednočlennou či sedmičlennou.

23.srpna 1968

Podpisová akce pokračuje. Mží, na náměstí plno lidí, diskuse, napětí. Na chodníku před domem „Na růžku“ stůl s podpisovými archy. Základní arch rezoluce o třech bodech, razítko MěNV s podpisy, podpisy i za KSČ. Akci řídí 3 vysokoškoláci, jejich rodiče jsou členy KSČ. Na protější straně obchod Kovomat s nápisy ve výkladní skříni: Masaryk, Havlíček, Dubček. Lidé přicházejí, i předváleční členové KSČ a podepisují. Akce skončena v poledne, archy odvezeny do televize v Ostravě. 1200 podpisů. Auta jezdí ozdobena našimi vlajkami. Traktor JZD jezdí s vlajkou a obrazem Dubčeka. Obrazy Dubčeka objevují se i jinde za výkladními skříněmi, jsou vylepovány někde i na zdech. Naše vlajky i v oknech mnohých domů. I jinak změnil Brušperk tvářnost, na vozovkách, chodnících jsou hesla napsaná v noci štětkou a vápnem. Ať žije Svoboda! Se Svobodou za svobodu!, aj. Na náměstí před obchodem Jednoty, kde se prodává chléb, stojí zástup více jak sto lidí shromážděný už před 14 hodinou a čeká na chléb, auto s ním přijíždí až v 17 hodin. Vedoucí prodejny: „jindy prodám 6 q chleba denně, dnes jsem prodal 10 q“.

24.srpna 1968

Na výzvu rozhlasu a televize občané odstranili z cest orientační tabule. Přes noc přibylo nápisů na silnicích i chodnících, jsou však i na stodolách, zídkách, sloupech mostů, všude, kde je jen kousek místa. Mnohé mají zcela protisovětský charakter. SSSR – už nikdy bratři – aj. Jsou i jiného charakteru: Neutralita! (Hesla, která vysílal rozhlas, televize). I mládež je píše.
Za bílého dne, křídou, cihlou, jsou jich stovky. Nikdo nezasahuje, nikdo je nemaže. Veřejnou bezpečnost ani její pomocníky není vidět. Je za 10 minut 17 hodin, městský rozhlas ohlašuje veřejnou schůzi KSČ na 17 hodin. Sál U zemské osy plný okamžitě, u lidí nervozita, prezident republiky od včerejška na jednáních v Moskvě. Na schůzi referuje soudruh Jarolím z Lískovce, člen ústředního výboru KSČ, který se zúčastnil tzv. Vysočanského sjezdu KSČ: o sjezdu, o příchodu armád pěti socialistických států k nám. Živá diskuse, protichůdné názory. Večer normální představení v kině.

25.srpna 1968 – neděle. Závody pracují. Sportovní podniky odřeknuty.

26.srpna 1968

Od 9 do 9.15 houká siréna a zvoní zvony, aby vojska odešla. V těchto dnech plných vzruchu, napětí, ukvapených soudů, výbuchů citů však nevystupovali lidé z KSČ, jen několik lidí vrátilo legitimaci Svazu československo-sovětského přátelství, předseda tohoto spolku vzdal se předsednictví a vrátil legitimaci do Místku (člen KSČ). Zanikla i organizace ČSM. Brzo po příletu delegace z Moskvy se objevily vyhlášky ONV ve Frýdku-Místku: je zakázáno psát hanlivé nápisy. Všechny takové nápisy též dává MěNV smazávat. V Brušperku jsou potají kolportovány noviny, které vydávají spojenecká vojska – Zprávy. Přinášejí pohled na situaci v naší republice, který je diametrálně odlišný od pohledu našich novin, Stejným duchem neseny i zprávy vysílané vysílačem Vltava.

Celý podzim se udržují pověsti, že do Brušperku zajíždí bývalý prezident Novotný a schází se s některými členy KSČ. Má prý být maskován. Oslava 50. výročí vzniku naší republiky konána jen v sále, ač původní plán počítal s oslavou velkorysou. Oslava VŘSR: v odpoledních hodinách položila několikačlenná delegace MěNV, Národní fronty a KSČ věnec k pomníku rudoarmějců. Před vánočními svátky postavil Červený kříž na náměstí před hostincem
U zemské osy vánoční strom – sahal do výše domů, večer osvětlený 40 žárovkami. Pod stromem pokladnička, do ní vhodili občané 731,95 Kč do 6.1.1969, kdy strom skácen. V té době vybralo 17 členů ČSČK v rodinách 11 228,10 Kč, peníze poslány na postavení vesničky pro opuštěné děti v okrese Karviná (po Únoru 1948 od podobných charitativních akcí upuštěno).

Už zjara odešli z naší republiky tři Hillové (stáří přes 20 let) a dostali se přes Belgii a Anglii do Kanady. Po 21. srpnu 1968 paní MUDr. Dvorská odešla do Německé spolkové republiky, akademická malířka Gabánková (bytem v Havířově), autorka úvodní kresby v naší kronice, s manželem i dětmi emigrovala do Kanady. Pan Matěj, dirigent lázeňského orchestru v Karlových Varech, přijal angažmá ve Švédsku. Odjížděl koncem srna. Na mou otázku, proč republiku opouští (48 letý), řekl: budu tam mít plat víc než královský……

 

 

Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat, jak zakázali psát a zakázali zpívat.
A bylo jim to málo. Poručili dětem, modlit se, jak si přálo, veličenstvo KAT

S úšklebkem ďábel viděl pro každého podíl. Syn otce nenáviděl a bratr bratru škodil
Jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší, kde v kruhu tupých hlav dlí – veličenstvo KAT

úryvek z písně: Veličenstvo kat