Je to přibližně měsíc, kdy jsme si připomínali 17. listopad. Státní svátek, Den boje za svobodu a demokracii.
Po čtyřiceti letech vlády „mrzké lůzy“ se do naší krásné země vrátila svoboda.
Už nikdo nikomu nekontroluje délku ofiny nebo ošoupané kalhoty (moje vzpomínka na základní školu), otevřely se hranice (i ty na západ), nikdo nikoho nemlátí a nevraždí za jiný názor, obchody jsou plné nejrůznějšího zboží (a je jen na nás, co si vybereme).
I my v Brušperku jsme se již tradičně sešli na náměstí J. A. Komenského u pamětní desky věnované obětem totalitního režimu v předvečer tohoto svátku.
Rozsvítili jsme svíčky, zazpívali českou státní hymnu, připomněli si jeden z tisíců příběhů komunistické zvůle, uctili minutou ticha všechny popravené, okradené, umlácené.
Byl a je to úžasný pocit.
A teď si musíme svou svobodu a demokracii hýčkat a opečovávat, bojovat o ně a už si je nenechat ukrást. Aby už nikdo nikdy nežil ve strachu, že jeho tatínek, maminka, syn, dcera, kamarád skončí ve vězení nebo v pracovním lágru za to, že si myslí něco jiného.
Zvláště dnes, kdy se čím dál hlasitěji ze všech stran ozývají populisté a kdy hrozí, že se komunisté opět dostanou do Poslanecké sněmovny.
Je smutné, že náměstí nepraskalo ve švech, že při zpěvu hymny se mezi námi proplétala auta, že valná většina představitelů našeho města necítí potřebu připomínat si odkaz 17. listopadu.
Tak snad příští rok. Snad si všichni včas uvědomíme, že v roce 1989 znovunabytá demokracie a obnovené svobody nejsou nárokem, ale vzácným darem.
V Brušperku 28.11.2024
Magda Jašíčková
