Rád bych se místo planých slibů zamyslel, proč jsem tak srostlý s Brušperkem. Je to snad tím, že s prvním nádechem se mi dostal do plic mrazivý brušperský vzduch? Nebo že jsem v dětství sledoval přímo z domu výstavní koupaliště, že jsem navštěvoval školu, která byla v době svého vzniku supermoderní, že jsem se procházel ulicemi, ze kterých mizela stará zástavba? Sledoval jsem taky novou výstavbu, obdivoval družstevní domy.
To vše a mnoho dalšího se promítlo do mých snů, i těch současných. Rád bych opět viděl ulice kolem náměstí lemované domovními štíty místo asfaltových parkovišť, tentokrát by se za fasádami mohly skrývat parkovací domy. Sním taky o podnikatelské zóně, která by aspoň trochu upravila poměr vyjížďka vs. dojížďka do zaměstnání a současně vytvořila zvýšenou poptávku po obchodu a službách, dále o bytové výstavbě, která by nejen uspokojila zájem, ale i zvýšila nabídku bytů pro další potencionální zájemce. V neposlední řadě bych se rád dožil rozšíření stávající sítě cyklostezek, v současnosti plnících v podstatě rekreační funkci o účelové přímé spojení do Ostravy mimo frekventované komunikace.
Je mi jasné, že jsou vždy potřeba vyřešit základní otázky – kde?, kdo?, kdy? a za co? Ale kolik dobrých věcí vzniklo na základě snů?
Ing. Rostislav Quitt
