Už v Občasníku Modrého týmu (podzim – zima 2020) jsou zaznamenány mnohé zajímavé informace a vzpomínky některých brušperských občanů, kteří vnímali glasnosť, perestrojku, světové a východoevropské změny v roce 1989 nikoliv optikou vlády jedné strany, ale s nadšením a s vírou v nové pozitivní změny, s vírou ve svobodu, s vírou v lepší příští. Aktivně se podíleli na demokratizaci společnosti v místních podmínkách (p. Pavel Špaček, Pavel Konečný, Anna Lisická, Rostislav Quitt). Velký a zodpovědný podíl na jednáních s tehdejším MěNV o nutných změnách měli JUDr. Leopold Hartmann, Ing. Vladimír Štalmach a další. Nutno vzít na vědomí, že i tehdejší vedení MěNV bylo v mnoha případech vstřícné a Občanské fórum respektovalo.
Funkci tajemníka MěNV jsem převzal od svého pečlivého předchůdce pana Vítězslava Vontroby dne 15. března 1990. Ředitel stavební firmy (samozřejmě člen KSČ), ze které jsem byl do výkonu nové funkce dlouhodobě uvolněn, mě překvapil svou vstřícností, pochopením a dobrými radami. Určitě netušil, že prakticky za pár dnů bude v tehdejším státním podniku „zemětřesení“ a také on odevzdá klíče svým „sametově revolučním“, donedávna nejbližším spolupracovníkům… Měl jsem také rodinné radosti, v červenci jsme očekávali narození prvního tolik očekávaného potomka…. Každopádně čas, který jsem věnoval novému působišti, byl obrovský. Funkci jsem převzal s víceméně naivní představou, neboť do té doby jsem o politickou práci vlastně nezavadil. Pracovníci MěNV pracovali ve stejném složení, jako dříve, zajisté měli své zažité vnímání plnění pracovních povinností, nejinak tomu bylo na ONV ve Frýdku-Místku a v dalších institucích, které měly na chod měst a obcí politický nebo jiný vliv. Tehdejší předseda pan Karel Vala se navíc usilovně věnoval fyzickému plnění rozpracovaných akcí, jmenujme alespoň hrubou stavbu tehdejšího zdravotního střediska, plynofikaci, atd. Každodenním pomocníkem při přechodu ze stavaře na úředníka mi byl místopředseda pan Karel Jurečka a někteří tehdejší členové rady. Připravoval jsem celkem 17 schůzí Rady MěNV, připravovaly se v místních podmínkách mj. první svobodné volby do zastupitelských orgánů státu v červnu 1990. Plénum MěNV, které tehdy tvořilo 45 (!) poslanců Národní fronty, se v roce 1990 sešlo celkem 4x. Při vzpomínce na ono období mi přišla na mysl, mohu říci, určitá kuriozita. Z oněch 45 poslanců existuje jeden, který se později stal členem zastupitelstva a je jím nepřetržitě dodnes. Při přebírání provozních, administrativních dokumentů, klíčů a dalších všemožných věcí od tehdejšího tajemníka zůstala jedna místnost nepředána a ani se o ní nijak nediskutovalo. Tou byla zasedačka MěV KSČ. Byla to moje obezřetnost, chyba nebo hloupost? Jsem si jistý, že každý bude na to mít svůj vlastní názor. A jak tomu bylo v dalších obcích a městech? Jsou archívy v tomto přístupné nebo vše bylo dávno a navždy skartováno? Možná se popisy událostí oné doby stávají tématem bakalářských prací studentů humanitárních oborů, možná je přezkum oné doby náplní práce Ústavu pro studium totalitních režimů…..
Na závěr tohoto 2. dílu Po 30 letech ocituji oslovení spoluobčanů tehdejšího předsedy MěNV Karla Valy po listopadových volbách v roce 1990: „Vážení spoluobčané. Komunální volby konané 24. listopadu 1990 ukončily činnost národních výborů a volební období poslaneckého sboru. Dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval všem poslancům, občanským výborům, aktivistům a také hlavně všem občanům, kteří se podíleli na dobrých výsledcích při budování města. Mnohé se podařilo vyřešit, nechci zde jmenovat jednotlivé akce a jejich úspěšnost, tuto otázku nechť si každý občan zhodnotí sám. Není však možno popřít tu skutečnost, že nové zastupitelstvo po nás převezme úkoly a práci, které nebudou v žádném případě lehké. Přeji všem nově zvoleným zástupcům mnoho úspěchů ve složité a náročné práci, která je čeká. Současně vyzývám také všechny občany, kteří novým zástupcům dali své hlasy, aby s nimi i nadále spolupracovali při vytváření nových hodnot pro naše město.“
Příště pohled na plnění společného programu MěNV + OF a volby v 11/90.
Janotka Josef, únor 2021