Asi se shodneme všichni napříč celým spekterm názorů na faktu, že první rok dvacítkové dekády začal ……. a skončil …… (čtenář nechťdoplní dle své momentální nálady a fantazie). Bezbřehé oklešťování lidských práv a svobod bylo skryto pod roušku globální pandemie. Zadlužení státu je astronomické. Pravda ve srovnání z ostatními členy EU ten náš státní dluh vypadá jako prkotina, ale jeho srovnání sranda nebude. Nehledě k astronomickému dluhu který vytvořila nikým přímo nevolená Evropská komise za všechny daňové poplatníky celé EU. Když se ohlédneme za končícím rokem, věru není být na co moc pyšný. Je ovšem hlubokou pravdou tvrzení, že vše zlé bývá k něčemu i dobré. Tím, že nás politici doslova zavřeli doma jsme najednou našli čas na věci, které jsme dříve zanedbávali. Třeba tempo jakým probíhaly opravy našich rodinných sídel. Takový stavební ruch a realizovaný většinou svépomocí už dlouho k vidění nebyl. Bylo i více času na rodinu a příbuzné.
Co naděláme, rok uplynul a ať byl pro některé z nás horší či lepší, připravil nám jedinečnou možnost pohledu do vlastního zrcadla. Je více než jisté, že každý soudný člověk o sobě ví, má co zlepšovat. Nápravu lze zjednat jedině tak, že s ní každý začne u sebe. Ze srdce si přeji, aby ne jen Vám, ale nám všem ten nadcházející nový rok i přes počáteční výhled na mizérii dopadl nakonec o mnoho lépe než jak teď na jeho počátku vypadá. Osobně přesvědčen o faktu, že to máme každý z nás ve svých vlastních rukou. Jen posbírat chuť a odvahu začít.
Adam Štalmach
