Osobnost roku 89 promluvila
25. květen 2020 byl první den, kdy mohli občané Česka oficiálně odložit venku roušky. A režisér a scenárista Igor Chaun tvrdí, že je třeba jít ještě dál a roušek se zbavit, protože jsou zbytečné a navíc je to náhubek a symbol zotročení. Za 72 dní nouzového stavu prý klesla ve společnosti nálada. „Temperatura společnosti je v pr****,“ mínil režisér ve videu a zaklínal se svobodou, za kterou bojovali naši předci i on v roce 1989. Ale ozvaly se už i hlasy proti antirouškovému táboru.
Režisér a scenárista Igor Chaun natočil video v „nejmenovaném malém českém městě v horním cípu Vysočiny“. A uvedl, že má bojovnou náladu, protože příkaz nosit roušky již skončil. „Ale přátelé, já tady normálně vidím dopoledne v dešti, ve velmi takové stísněné atmosféře skoro všechny lidi v rouškách. A já, přátelé, bych nikdy nevěřil, že my se budeme bát sundat roušky,“ vysvětloval režisér svou náladu. Dodal, že svoboda je nadevše a že v půlce března apeloval, aby lidé neměli strach nosit roušky. „Není to ostuda a bylo to tehdy zapotřebí. Dneska se z roušky stala jakási mánie a novodobá forma občanského zotročení. Jsem svědkem neurotických tiků na tvářích lidí, kteří hystericky popocházejí mezi obchody a neustále si ji sundávají, když jsou venku, nandávají, když jdou dovnitř, já provokuju, já jsem vešel i do obchodu bez. Protože to je samozřejmě nesmysl, ta rouška, v daných podmínkách. Hygienicky, zdravotně, pro nás pro všechny. Už dneska,“ prohlásil.
„Koukala na mě paní za pultem, a já jsem řekl, můžu se vás upřímně zeptat, vadí vám prosím vás, že nemám roušku? A ona říkala, měla roušku samozřejmě, všichni si ji nasadili, když jsem vešel; no, mohlo by to někomu vadit, kdyby přišlo víc lidí. Ona nebyla schopná mi odpovědět, jestli to vadí jí. Ona odpověděla, že by to mohlo někomu vadit. Přátelé, já jsem vyděšený tou mírou poddajnosti, uniformity, neoriginality a skutečně až jakéhosi zotročení nás, českých lidí 30 let od listopadu 1989, po takzvaných 30 letech svobody, když vidím, co stačilo udělat těch 72 dnů nouzového stavu,“ hrozil se Igor Chaun. Volal po návratu selského rozumu. „Položte si každý otázku, chci žít zotročený, nebo zemřít svobodný?“ doporučil Chaun a dodával, že patří rozhodně do druhého tábora. „Přátelé, nebojte se sundávat si roušky, nebojte se být hrdými, svobodnými občany, kteří nebudou hystericky plnit úředního šimla, který od zeleného stolu vymýšlí jedno absurdní pseudohygienické pravidlo za druhým,“ vzkázal. Z těchto nesmyslných pravidel jmenoval rozestupy, „nesmysly v restauracích“ či vypnutý protiproud v saunách. „To jsou naprosto imbecilní pokyny, které zastavily a zastavují společnost a které debilizují společnost,“ pokračoval Chaun v kritice polovičatých opatření….
Josef Janotka
převzato z webu Parlamentní Listy. Puvodní článek naleznete zde.
