Duben a květen jsou podle mě nejkrásnější měsíce v roce. Dny se postupně prodlužují, sluníčko svítí čím dál tím více a dokonce i hřeje. Když vyjdu ven a zhluboka se nadechnu, cítím opojnou vůni kvetoucích stromů. V trávě se objevují jarní kytičky a zelená všude kolem je opravdu zelená, čerstvá a svěží. Ráno mě budí cvrlikání a zpěv ptáků. Nemáte to taky tak?
A to letošní jaro mi připadá ještě krásnější než jindy. Asi to bude tím, že už si vidíme do obličeje a můžeme se na sebe usmívat. Já jsem v každé situaci optimistka. Snažím se na všem hledat vždy to lepší. A můj pohled na události všedního světa mi nemůže zkazit žádný nepřející a zlý člověk, žádní profesionální „stěžovači“, ani rádoby ochránci a mstitelé obyčejných občanů. A že se jich v poslední době vyrojilo… Každý z nás prožívá jen takový život, jaký si sám připraví. Pokud se bude na okolí mračit, bude se i okolí mračit na něho. Pokud bude hledat ve všem chyby a problémy, neuvidí to krásné a povedené.
Každý z nás prožívá jen takový život, jaký si sám připraví. Pokud se bude na okolí mračit, bude se i okolí mračit na něho. Pokud bude hledat ve všem chyby a problémy, neuvidí to krásné a povedené.
Je to zatraceně těžké a ne každému se to daří. Ale je potřeba to zkoušet. Stále znovu a znovu. A tak jsem si dala pro letošní jaro a vůbec celý rok malé předsevzetí. Usmívat se. A kdyby se na mě usmál jen jeden z vás, budu vědět, že se ještě máme dobře 😊
1 komentář u „Něco pro dobrou náladu“
…cítím to stejně, ikdyž mám nejraději babí léto a barvy podzimu, bo jsem váha. Letos prožíváme jaro poprvé pod hrozbou opravdové války v naší blízkosti vyvolané Ruskem a vnímáme každý den její důsledky. Bezprecedentní ničení Ukrajiny, zabíjení lidí, ničení majetku, rozbité vztahy mezi národy, rozbité rodinné vztahy, milióny uprchlíků převážně žen s dětmi atd. Jednoznačně podporuji vládu Petra Fialy v její snaze pomoci uprchlíkům vytvořit zázemí relativního klidu a také souhlasím s podporou ukrajinským vojákům dodávkami zbraní, bo si dobře vzpomínám na 21. srpen 1968. Válka a rozbité vztahy s Ruskem nás však vedou také k otázkám, čím budeme v zimě topit, jak drahý bude plyn a bude vůbec? a co benzín a nafta, poroste ještě jejich cena? K tomu celosvětová inflace požírá naše úspory a také díky obchodníkům žene ceny vzhůru týden, co týden. Proto mě zaujal krásný článek Magdy Frištenské, protože také jsem rád za každý úsměv či hřejivé slovo, za barevně rozkvetlou louku a ranní zpěv ptáků v korunách zelených stromů. Příroda je nám prostě inspirací a vždy poučná: Kdyby nebyly kopřivy, neviděli bychom krásu růží.