Před týdnem jsme se s manželkou a s některými dalšími (krmelínskými členy) PS Lašan Brušperk vrátili z autobusového zájezdu do Chorvatska. Jednalo se díky covidu o jeden rok odložený týdenní pobyt v letovisku Pakoštane, asi 40 km jižně od Zadaru. Chorvatsko je úžasná země, jeho pobřeží je rájem pro turisty. Mnoho Čechů opouštělo dříve svoji vlast právě přes Jugoslávii. Jsou takoví nadšenci, kteří více jak 30 let jezdí do této země na dovolenou každoročně a k tomu ještě na stejné místo. Tak to už je velká závislost, ale raději ještě pár slov k naší dovolené. Cesta autobusem byl bezproblémová, trasa vedla přes Slovensko, Maďarsko a pak po dálnici skrz pohoří Velebity s několika tunely do Pakoštane. Cestovka tam má pronajatý apartmánový dům, delegátka a její pracovní tým se o nás staral jako o vlastní. Pobyt byl s polopenzí, jako bonus paní kuchařka každý den přichystala ještě polední polévku pro ty, kteří mají větší potřebu jíst. Netrávili jsme celou dobu na plážích, nejméně dvakrát jsme se vydali na několikakilometrové vycházky po okolí, nejpovedenější byla návštěva letoviska Drage a nedalekého sladkovodního Vranského jezera s rozlohou kolem 38 km2, ale s hloubkou jen asi 6 m. V doplňující nabídce cestovky byla např. přednáška o kosmetice, výlet lodí do Zadaru, Do Biogradu na Moru.
My jsme se přihlásili na výlet na nedaleký ostrůvek Vrgada (asi 5 km) za 30 Kuna tam i zpět. Na nevelkém ostrově (3,7 km2) žije asi 230 obyvatel, v dobách dřívějších to bylo až 500 obyvatel. Jediná osada na severovýchodě ostrova je stejného jména. Je malebně rozložena v zátoce Luka, kterou obklopují malé ostrůvky (některé z nich využívají zdejší zemědělci k volnému pasení ovcí). Zde je také nejvíce zeleně – borové háje. V obci se dochoval předrománský kostelík sv. Ondřeje (Sveti Andrija) z 9. století se strmým hřbitovem kolem. Na vyvýšenině nad hřbitovem jsou zříceniny věží a zdí, pravděpodobně pozůstatky antického či pozdějšího středověkého opevnění. Osadě na vrcholu dominuje farní kostel sv. Trojice (Sveta Trojica) a v jeho těsném sousedství stojí nízká zvonice se dvěma zvony s přenádherným výhledem na okolní ostrovy a bezejmenné ostrůvky. Kousek od kostela nás zaujala olemovaná velká plocha z kamene. K čemu asi taková podivná stavba? Poučení je docela prosté. Od nepaměti měli místní problémy s pitnou vodou, takže když se z nebe snesl blahodárný déšť, vytesaná nádrž pod touto plochou sloužila jako rezervoár sladké vody. Kdo umí srbo-chorvatsky, ten se o historii více dozví z malé brožurky, kterou turisté dostanou zdarma v obchůdku se suvenýry. Už jen stěží si našinec umí představit každodenní dřinu místních obyvatel, kteří po staletí na ostrově žili a jejich potomci žijí dodnes. V dobách, kdy trajekty ještě nebrázdily mořskou hladinu několikrát denně, se místní vydávali na pevninu na svých ručně poháněných člunech. A aby to neměli jednoduché, Vrgada a všechny ostrovy v okolí byly rejdištěm pirátů. Ti se chovali jako doma, ukradli, co se dalo, osamocené ženy a dívky se jen stěží přesile ubránily. Pro dnešní hospodářství ostrova je důležitý chov ovcí, rybolov, pěstování různých plodin a na významu pomalu nabývá i cestovní ruch. Turisty přitahuje zdejší pěkná písčitá pláž, klid, čisté moře a nedotčená příroda. Po vystoupení z trajektu musíte projít kolem skupinky starousedlíků, kteří jen tak posedávají před obchůdkem, někteří s pivkem a prohlížejí si nově připluvší turisty a oni zase je. Místní dámy jsem při procházce uzoučkými klikatými cestami spatřil jen krátce za záclonami v oknech svých často ještě kamenných domků. Když jsme čekali na trajekt odplouvající v 18 hodin, míjela nás starší paní z trajektu, která kromě nákupních tašek nesla pod paží ještě svazek lišt. Asi bude opravovat koupelnu. Automobily na ostrově neuvidíte, jen tu a tam se kolem mihne něco jako motocykl v nejrůznějších úpravách, nebo človíčkové tlačící či táhnoucí kolečka. Děti mají k dispozici ve škole 1. až 4. třídu, starší ročníky musí každý den trajektem do Pakoštane nebo do Biogradu na Moru. Jako na mnoha místech v Chorvatsku i na Vrgadě je často vidět hrdé chorvatské vlajky… Skromný ostrov, na kterém nejsou auta, ale zato je vše na dosah ruky – obchod, několik pohostinských objektů i kostel. Hustý borový les, čisté moře a přístupné pláže jsou hlavními charakteristikami jediného trvale obydleného ostrova pakoštanské riviéry. Vrgada je ideálním místem pro turisty, kteří touží po odpočinku a klidu. O oblibě ostrova svědčí velké množství celý den kotvících jachet a člunů nejrůznější velikosti a vybavení.
Plni hezkých vzpomínek a zážitků jsme se domů vrátili 11. července 2021.
Josef Janotka, 23.7.2021
