V letošním roce si připomínáme významné výročí tříčtvrtětisíciletí trvání našeho města. V následujících řádcích se pokusím zamyslet, nakolik se do historie města zapsaly světové dějiny, zvláště poslední doby.
Mohlo by se zdát, že bezvýznamné městečko na pomezí Moravy a Slezska si žilo svým poklidným životem. Ale ani Brušperk nestál tak úplně stranou světových dějin. Z historických pramenů se dovídáme např. o vyplenění Švédy.
Dá se usuzovat, že Brušperk býval městem spíše vlasteneckým.
Posuňme se však do doby, kterou někteří pamatují, mnozí znají z vyprávění a další již jen z literatury. I já jsem si dovolil využít brožurky pamětí dlouholetého starosty pana Karla Špačka i knihy vydané k 700 výročí založení města.
Pan Špaček píše hned v úvodu: „Že ve světové politice něco není v pořádku, bylo možno souditi z příprav na svátek práce r. 1938. Po prvé od 1. května 1919 došlo totiž k sjednocení občanů všech politických stran…“. Co pak následovalo, jen stručně, útržky, které znám i z úst rodičů, mobilizace, příchod uprchlíků ze Sudet, Mnichov, nařízení zatemnění. Těsně za hranicemi města byla stanovena státní hranice a nakrátko umístěn hraničářský prapor. Mezi nově příchozími se vyskytli udavači, kteří po příchodu německých jednotek v březnu 1939 informovali o protiněmeckých aktivitách. V roce 1940 se stupňovalo zatýkání, věznění, odesílání do koncentračních táborů a později i popravy.
Od poloviny roku 1944 začaly nálety na Ostravu a okolí, od začátku roku 1945 pak následoval ústup německých jednotek přes Brušperk, budovaly se zákopy, boje se přesunuly do Staré Vsi. 4. května ráno byl vyhozen nový most přes Ondřejnici a většina německých vojáků odtáhla ke Fryčovicím, zbylí byli odzbrojeni a byli vysláni poslové do Krmelína a Staré Vsi, aby uvědomili vojáky Rudé armády.
Opět slovy p. Špačka: „ Brušperk byl obsazen bez rány a zato vděčí nadpřirozené moci – deštivému počasí, že nemohlo býti použito bombardérů, které měly napadnouti Brušperk 3. května v domnění, že tu leží větší německá posádka. „Modlete se ke své sedmibolestné Matce Boží“, psal pan farář P. Krčián, bývalý farář brušperský, nyní na pensi ve Vyškově, „Ona divy tvoří a vezme Vás pod svou ochranu!“ A Matka Boží sedmibolestná vyslyšela modlitby obyvatel. Deštivé počasí po dva dni trvající Brušperk a jeho obyvatele uchránilo od zkázy.“
O výše uvedeném vlastenectví svědčí jména 50 našich občanů uvedená na pomníku na křižovatce ulic Dr. Martínka a Fryčovická, kteří byli popraveni, umučeni a poslední dva postřeleni a zemřeli posledního dne, kdy byl Brušperk osvobozen. Dalších 74 pak bylo vězněno.
A ještě poslední citace: „ Celkem bylo zatčeno 123 občanů. Jako důvod zatčení se uvádí, že tito občané byli komunisté nebo Sokoli, že poslouchali zprávy rozhlasu ze zahraničí, že podpořili, třeba i nepatrně, rodiny zavřených, přechovávali zbraně, parašutisty, partyzány, připravovali odboj proti Říši a provozovali nadovolenou činnost. Nebylo v Německu vězení a koncentráku, v němž by brušperští občané nebyli vězněni. Osvětim, Mauthausen, Dachau, byla hlavní místa vězněných.“
Tyto události si připomeneme 29.dubna 2019
Rostislav Quitt, březen 2019
