BUDIŽ TEPLO

Chtěl jsem napsat něco o tu a tam alarmujícím večerním ovzduší v našem městě nebo jeho některých částech. Ale asi to není vhodné, je období Adventu – tedy ztišení, za chvilku budou vánoce, pak masopust, velikonoce. Není mnoho vhodných chvil, abych na toto téma vůbec začal cokoliv vymýšlet. Jen tedy dotaz, spíše řečnický – mám zkažený nos nebo i někdo další cítí štiplavý zápach linoucí se z komínů některých domů, o kterém onehda velmi korektně psala nová členka zastupitelstva města? Pokud necítí většina vůbec nic špatného, pak jí musím říci, že je to dáno asi jejím nedokonalým smyslem, kterému všeobecně říkáme čich…. A je to vůbec kouř
a štiplavý zápach, jsem si tím jist? Není to jen moje umanutí, že upozorním někoho nebo někde (nevím kde), že spaluje večer a v noci to, co by dříve do kamen či kotle ani nevhodil? Vím vůbec, že topení je tak drahé, že těmto „potřebným“ nic jiného nezbývá, než pálit polosuché a polomokré „věci“ ve svých topeništích, které si ještě všelijak upravují, aby spalování bylo ve svém důsledku méně dokonalé? A že nemají na žádost o dotaci od Moravskoslezského kraje ke změně vytápění?………..

Jak topit ???

Lokálními topeništi rozumíme zdroj znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,3 MW. Tyto zdroje se nacházejí zejména v rodinných domech, rekreačních chatách a chalupách, ale i např. v menších školách, provozovnách či kancelářích, ve kterých jsou umístěna zařízení určená ke spalování paliv-tzv. lokální topeniště. Tyto spalovací zdroje zejména v domácnostech způsobují značné znečištění ovzduší v přízemních vrstvách atmosféry toxickými sloučeninami jako je oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, prachovité částice, sloučeniny chlóru, organické látky, těžké kovy apod. Podíl znečištění ovzduší u suspendovaných částic PM10(tzv. jemný poletavý prach) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) vlivem provozu zdrojů malých výkonů spalující tuhá paliva dosahuje v České republice v průměru 40 % a 70 % z celkového podílu na národních emisích (zdroj): Národní program snižování emisí ČR, 2007). V Moravskoslezském kraji se emise celkového prachu (TZL) v roce 2007 z lokálních topenišť pohybovalo kolem 20 % (Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, 2009), lokálně však často mnohem více.

Ochranu ovzduší řeší zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a související předpisy. Podle tohoto zákona budou muset od roku 2022 kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. Emisní třídy, od roku 2014 pak kotle 1. A 2. Emisní třídy přestaly být uváděny na trh. Zákon vyžaduje, aby byly provozovány pouze kotle, které plní stanovené přísné emisní parametry. Zákon nově zavádí také pravidelné kontroly kotlů (povinnost se týká kotlů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nad 10kW), které budou probíhat jednou za dva roky a bude je provádět odborně způsobilá osoba.

Jak můžeme ovlivnit emisí z našeho topeniště a tím i kvalitu ovzduší přímo v místě svého bydliště?

1. nebuď lhostejný k sobě ani ke svému okolí, zajímej se o to, co jde z Tvého komína
2. suš dřevo minimálně jeden až dva roky – více se ohřeješ a bude z toho méně kouře
3. nespaluj odpadky
4. nastav regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu, oheň nedus
5. přikládej častěji menší dávku paliva než jednu velkou dávku za dlouhý čas (neplatí pro automaty a zplyňovací kotle)
6. pravidelně čisti kotel a komín
7. dle svých možností používej moderní kotel či kamna
8. udržuj teplotu spalin mezi 150 až 250 °C
9. nevyhazuj teplo oknem, nepřetápěj a top jen tam, kde potřebuješ
10. top tak, jak chceš, aby topil Tvůj soused

Čím netopit???

I když se spálení odpadu může jevit jako bezstarostná a rychlá forma jeho likvidace, v žádném případě tomu tak není. Pálením odpadních materiálů vytváříme množství velmi jedovatých látek, které následně ohrožují naše zdraví a zdraví ostatních obyvatel.
V žádném domácím topeništi se nevytváří teploty dostatečně vysoké, aby se toxické látky bezpečně zlikvidovaly. Vždyť například prudce jedovaté dioxiny, vznikající spalováním chlorovaných materiálů, jako je např. PVC, potřebují k likvidaci teploty nad 1200 °C (ale i pak dochází k tzv. syntéze de-novo). Toxické látky v ovzduší nikam „nezmizí“, ale často (obzvlášť za špatných rozptylových podmínek) doslova sedí nad zemí jako „deka“ a ohrožují Vás, Vaši rodinu a sousedy. Spalování odpadu v topeništích je tedy nejen zdraví škodlivé, ale také nezákonné. Na strákách Topíme ohleduplně k přírodě i sousedům naleznete další užitečné informace: čím škodí pálení odpadů a nevhodných paliv, jaké zdravotní následky může mít vystavení se toxickým spalinám, co říkají zákony či jak se bránit, když vás soused obtěžuje kouřem.

Co vzniká spalováním různých druhů materiálů?

• Plasty – při jejich pálení vzniká nejvíce jedovatých látek. Např. při spalování PVC unikají do ovzduší dioxiny sloučeniny chlóru.
• Spalování polystyrenu vzniká mimo jiné jedovatý plyn styren.
• Spalováním plastových fólií (PP, PE) a PET láhví se do ovzduší dostávají polyaromatické uhlovodíky. Plastové obaly a výrobky patří do kontejneru na pasty.
• Staré palety, dřevo z demolice, rozbitý nábytek, chemicky ošetřené dřevo, natřená prkna- při spalování se uvolňují dioxiny (až 500 x více než při použití palivového dříví) a formaldehyd. Chemicky ošetřené dřevo, nábytek, dřevotříska apod. patří do sběrného dvora.
• Spalování nápojových kartonů (obalů od mléka, džusů apod.) produkuje chlororganické látky a těžké kovy. Tyto obaly patří do kontejneru na plasty.
• Celobarevné letáky časopisy obsahující v tiskařských barvách často velké množství těžkých kovů, které se uvolňují při spalování. Papír patří do tříděného odpadu nebo do sběrného dvora. Kousek novin použitý při rozdělávání ohně neškodí, pálení stohů novin a časopisů však ano!.
• Pálením pneumatik vznikají polyaromatické uhlovodíky (PAU) a další jedovaté látky. Staré pneumatiky patří do sběrného dvora.
• Tráva, listí a zbytky potravin mohou být také zdrojem nebezpečných a dráždivých látek, pokud je pálíme na zahradě.  Zbytky rostlin patří na kompost nebo do směsného odpadu. Uvažujete o kompostování? Informace najdete například na stránkách občanského sdružení Ekodomov.
• Nebezpečné odpady (zbytky léků, barev, baterie a další): tyto odpady je nutné odevzdat do specializovaného sběru ve Vaší obci, prošlé léky můžete odevzdat bezplatně v lékárně k likvidaci.

Ing. Josef Janotka, 12/2018 s použitím www.msk.cz

Sdílet článek na Facebooku: